8. etapa: Chýnov - Pacov (21km)
Je po polovině srpna, já mám za sebou dovolenou na překrásném Churáňově a vydávám se dobýt Pelhřimov. Základnu mám teď už pochopitelně v Pelhřimově. Ve čtvrtek ráno se vydám z pelhřimovského vlakového nádraží do Chýnova. Čeká mě příjemných 21km z Chýnova do Pacova. Po letošním létě mám tu zkušenost, že 10 km je příjemná procházka, 20 km je tak akorát, každý kilometr nad 20 už bolí.
Do Chýnova jsem minule přiběhla v horku nad 30 stupňů jen pár minut před odjezdem vlaku. Hospůdka u nádraží mě zachránila od kolapsu:-). Jinak se mi Chýnov příliš nelíbil, domy jsou tu postavené těsně k silnici, která jím prochází, takže chodci jsou tu vyloženě navíc. Také silný provoz na jediné spojnici Tábor - Pelhřimov. Slušel by mu obchvat..ale pojďme na trasu. Do městečka jsem se dnes zpátky nevrátila a rovnou z nádraží mířím severozápadním směrem po modré k Chýnovským jeskyním.
Chviličku po silnici a pak mám jít po louce. Tak jdu..Zřejmě někde minu odbočku na jeskyně, protože když se mi podaří objevit na dálku rozcestník, jsem už pod Pacovou horou, půl kilometru za jeskyněmi. Rozcestník mě upoutal díky skupince lidí, kterou z louky uvidím. Jsou to dvě ženy s pár dětmi - a jak jinak - jsou to milé paní učitelky. Takže dáme krátkou metodickou poradu ve sborovně pod širým nebem a já díky nim neprošvihnu ukazatel. Další z malých zázraků, které se dějí jen poutníkům:-).
Zpět k jeskyním se nevracím (já je všeobecně nemám moc ráda), měním barvu na zelenou a vyrážím do Pacova. na začátku léta jsem procházela kolem balíků sena, teď už to jsou balíky slámy.
Po chvíli přicházím do vesnice Dolní Hořice. Coop, hospoda s hotovkami za 65, docela pěkná náves, zámeček. Těch zámečků a zámeckých statků jsem za svou pouť viděla dost a teď jich ještě přibude. Co je v tom zdejším, jsem nevypátrala, ale je moc pěkný. Na nákup i oběd je ještě brzy, takže vzhůru..doopravdy.
Do Hartvíkova to mám po zelené 2,5 km a budou do příkrého kopce. Za odměnu panoramata jako z Churáňova, v dálce Chýnov, Tábor, na obzoru Temelín..a hlavně spoustu zeleně, lesy, louky. Vydechuju a kochám se. Teplota ve stínu dnes kolem 20 stupňů, azuro, vynikající podmínky pro pochod. Hartvíkov je nejvyšším bodem dnešního putování - 648 mnm, je to malinká, ale překrásná malebná vesnice. Všude pořádek, opravené domy, krásný statek, vlastní znak...Na dálku vidím u posledního domku bodrého venkovana, těším se, že pohovořím a on je to....strašák, až jsem se v první chvíli lekla:-)
Do Pacova 12km, nejsem ještě ani v polovině, ale jde se výborně, pořád v přírodě..Přes vesničky Blatiny a Kozlov, kolem Oblajovického mlýna do vesničky Malešín. Na návsi rybníček, u něj sedí pár dětí a hrají si...s tablety. Nejsem žádný staromilec, je to dnešní realita, svým způsobem to chápu..Do Pacova mám kolem 6km, Pacov už je na okrese Pelhřimov, za chvíli bych měla překročit hranici Jihočeského kraje a kraje Vysočina. A tak se dětí s nadějí ptám...v jakémže okrese se nacházím. Nejstarší dívenka mi odpoví, že si okresem moc jistá není, ale že jsou kraj Jihočeský..no nic, tak jsem pořád na Táborsku.
Poblíž Pacova mě ještě čeká chatová osada u lesního rybníka Valcha. Spoustu chatařů, pozemky vedou až na břeh rybníka, takže se k němu nedostanu, ale má to tady svou atmosféru, plakátky zvou na turnaj v nohejbalu a další akce..mají tu asi dobrou partu.
Za Valchou ještě v lukách malý rybníček, dle stáří stromů na krásně osázené hrázi hodně starý.
Teď už jsem opravdu blizoučko cíle, kolem kapličky sv. Jana Nepomuckého přicházím poprvé v životě do Pacova. Opravdu příjemné překvapení. Krásné náměstí, kostel, zámek, obchůdky, restaurace s předzahrádkou, vlakové i autobusové spojení, gymnázium, Pacovské strojírny...Dostatek pracovních příležitostí, blízko do Tábora i do Pelhřimova, možnost vzdělání...a na městě je to pravdu znát. Celou cestu mě trápí drobný problém. Zapomněla jsem doma
( v Mokrouších) nabíječku na mobil. Tak trochu ho občas přece jen potřebuju. A tak moje první kroky míří do malého obchůdku Elektro na náměstí. Moc nadějí si nedávám, paní prodavačka ale zaloví mezi žehličkami a fény a najde přesně to, co potřebuju. Skvělé. Teprve pak se nechám vyfotit na náměstí..a přátelé, já jsem na Vysočině!!
Poté se odměním pivkem, a protože mě čeká domácí večeře v Pelhřimově (díky, Miri:-)), mám chuť jen na něco lehčího. Člověk by zde očekával jako vrchol gurmánského umění smažák, ale chyba lávky..vždycky je to o lidech a lidi jsou u nás vzdělaní a informovaní. A není u nás rozdíl mezi malo a velko městem. Objednám si velmi moderní a velmi chutný salát s rukolou, olivami, žlutým melounem a parmazánem.
A zítra mě čeká závěr mého putování:-).